Živoucí legendy

Dokončený v 5. výzvě (školní rok 2016/2017)

V Modřanech (a nejenom v nich) víme o několika pamětnících, kteří (mnozí i aktivně) prožili druhou světovou válku, jejich vzpomínky jsou do dnes živé a výrazně emotivně zabarvené. Všichni již dosáhli vysokého seniorského věku a my bychom rádi tyto osobnosti v rámci našich možností oslovili a požádali je o autorské rozhovory. Z natočených videozáznamů vytvoříme dokument, který budeme promítat veřejnosti a který bude také výrazným oživením výuky z učebnice a doplněním strohých dat. Myslíme si, že tato naše aktivita by mohla být pro oslovené seniory zpestřením v každodennosti. Víme totiž i ze svých rodin, že mnohé babičky a dědečkové jsou rádi, když mohou nahlas zavzpomínat a sdílet své osobní prožitky s námi, generací, která toto neprožila. Chtěli bychom, aby tato úžasná a jedinečná “živá paměť národa“ nevyhasla a alespoň touto formou sloužila jako symbolický odkaz nám i našim vrstevníkům.
Na realizaci projektu jsme obdrželi 29 100 Kč.

Základní škola a mateřská škola ANGEL v Praze 12, Angelovova 3183, Praha 4-Modřany

Novinky projektu

13/12/2017 Stříhání videa

Po natočení reportáží se seniory jsme měli obrovské množství materiálu. Nebylo jednoduché vybrat ze záznamů ty nejdůležitější a nejzajímavější informace. Ve třídě jsme se dohodli, kdo je zručný co se týká techniky, elektroniky a stříhání videí. Tito vybraní žáci dali hlavy dohromady a společnými silami vytvořili náš výsledný dokument. Nejprve bylo potřeba shlédnout všechen natočený materiál. Při sledování jsme si dělali poznámky ohledně toho, co chceme do výsledné práce zahrnout, co je třeba upravit nebo kde musíme dodat zvuk nahrávaný do záznamníku kvůli špatné slyšitelnosti. Následovaly hodiny a hodiny stříhání, při kterých postupně vznikal náš dokument. Nakonec byly přidány titulky a jména seniorů, doplňující obrázky a hudba. Nakonec jsme si společně videodokument pustili.

13/12/2017 Veřejná prezentace dokumentu

Potom, co jsme byli s naším projektem relativně spokojeni, jsme byli připraveni ho představit. Začali jsme tím, že jsme pozvali seniory, kteří v dokumentu účinkovali a také učitele z naší i dalších škol, stejně jako modřanskou veřejnost. Nakoupili jsme občerstvení, kterým jsme následně pohostili naše hosty. V komunitním centru jsme vytvořili panelovou výstavku, která zobrazovala životy našich seniorů a také zajímavé kapitoly ze života první republiky. Před začátkem promítání jsme představili hosty. Následovala beseda se seniory(jsme velice rádi, že přišli všichni kteří mohli). V závěru večera se neformálně debatovalo o časech dávno minulých a všichni přítomní si prohlédli jednotlivé tematicky zaměřené panely. Myslíme si, že nejenom slavnostní večer ale i celý náš projekt měl smysl a má co říct. Zkrátka má náboj.

13/12/2017 Veřejná prezentace dokumentu

Po tom, co jsme byli s naším projektem relativně spokojeni, jsme byli připraveni ho představit. Začali jsme tím, že jsme pozvali seniory, kteří v dokumentu účinkovali a také učitele z naší i dalších škol, stejně jako modřanskou veřejnost. Nakoupili jsme občerstvení, kterým jsme následně pohostili naše hosty. V komunitním centru jsme vytvořili panelovou výstavku, která zobrazovala životy našich seniorů a také zajímavé kapitoly ze života první republiky. Před začátkem promítání jsme představili hosty. Následovala beseda se seniory(jsme velice rádi, že přišli všichni kteří mohli). V závěru večera se neformálně debatovalo o časech dávno minulých a všichni přítomní si prohlédli jednotlivé tematicky zaměřené panely. Myslíme si, že nejenom slavnostní večer ale i celý náš projekt měl smysl a má co říct. Zkrátka má náboj.

13/12/2017 Jednotlivé rozhovory

1. Hagibor Na Želivského, kde se Hagibor domov pro židovské seniory nachází jsme v extrémním horku dorazili s předstihem alespoň jsme si sjeli otázky a řekli jsme si co, kdo a jak stejně bylo všechno jinak... Na recepci jsme museli projít poměrně přísnou kontrolou (zda nemáme zbraně,...). Poté se nás ujal pan Roule, který zde má na starost péči o seniory. Seznámil nás s historii Hagiboru, tím jak vznikala jeho nová tvář, ukázal nám fotogalerii. A poté jsme směřovali za "naší" seniorkou. Vyprávění to bylo hodně drsné ač byla na konci 2. světové války teprve devítiletá hodně si pamatovala na to jak byl její tatínek tlačen aby se zřekl své ženy- židovky. Jak byl poté v Terezíně a maminka na Hagiboru, kde štípala slídu jak za ní jako holčička docházela přes celou Prahu, jak se tatínek vrátil z pochodu smrti a spolu s botami i ponožkami strhával mokvající kůži... A na sousedy. Udavače, fízli, kteří je chtěli vyštípat z pěkného bytu i o době poválečné. Ale to je život.

12/06/2017 Jdeme na to

Když už jsme se rozhodli, že uděláme něco smysluplného: totiž rozhovory s pamětníky, narazili jsme na první logický problém: kde takové seniory, kteří budou ochotni odpovídat na naše otázky, sehnat. Kupodivu, šlo to poměrně snadno principem ,,líná huba, holé neštěstí." A vlastně všechno bylo nějakým způsobem propojené lidmi z naší školy. A hned asi během dvou týdnů jsme věděli o šesti seniorech, které jsme oslovili a všichni svoji účast v projektu přislíbili, pouze na jednoho nám dal kontakt pan místostarosta, a proto jsem ani žádný článek dávat nemuseli. Poté jsme narazili na první problém, jak vést rozhovor a sestavit smysluplné otázky pro něj. Taky nám bylo jasné, že nemůžeme za "stařenkami a stařečky" vtrhnout celá banda, proto jsme se domluvili, že utvoříme skupiny a každá si připraví otázky, které bude vždy jeden z týmu klást, druhý bude natáčet, další bude vše nahrávat na diktafon. Ale otázky sestavoval každý tým společně. Tohle byla asi nejtěžší část přípravné fáze pak už jenom seznámit se s technikou, slušně se obléci a vzhůru na to!


Plán projektu

10/01/2017

Zveřejnění článku v Novinách Prahy 12, v němž oslovíme seniory, kteří by se chtěli podělit o své zážitky z II. světové války, jímž zároveň informujeme veřejnost o naší aktivitě.

 

16/03/2017

Natáčení videozáznamů se seniory.

 

17/04/2017

Sestřih videodokumentu

 

14/06/2017

Veřejná prezentace videodokumentu.

Hotovo!